neděle 20. března 2011

Představa podle Kristýny

Dnes Kristýna při cestě na výstavu zahlédla z okna tramvaje bilboard s reklamou na jedno nákupní centrum. Hned mě na něj upozornila: "přesně takhle si to představuju, myslíš, že to někdy zvládneš?".

Podíval jsem se z okénka a na chilinku jsem zahlédl krásnou černovlasou ženu, pohodlně usazenou v křesle, v krátkých šatech, které odhalovaly její nádhrné dlouhé nohy, přičemž na jedné noze měla překrásnou botu na vysokém podpatku a druhou nožku měla neobutou. Tato druhá noha směřovala k jiné ženě, které před ní klečela, v ruce měla druhou botku a se zvláštním výrazem ve tváři ji pokorně nabízela té sedící ženě ... Dokonalý luxusní servis, pomyslel jsem si.

"Slyšíš? Zvládneš to?", probrala mě Kristýna zpět do reality.

"Zvládneš být někdy takhle pozorný a pokorný? Zvládneš o sebe pečovat, abys vypadal jako ta klečící žena a mohla jsem tě už konečně vzít na společné nákupy?"

"Je to jenom na tobě, ale víš sám nejlépe jak to také může dopadnout".

Trochu ve mě zamrazilo, protože jsem věděl, že Kristýna to myslí vážně ...

"Ale Kristýno, tohle přeci ..."

"Neboj", skočila mi Kristýna do řeči a usmála se na mě, "zatím máš ještě čas, zatím ještě máme čas na tom zapracovat, ale musíš se sám trošku snažit, viš?" a pohladila mě svoji dlaní s rudě nalakovanými nehty přes moji tvář. Přes tvář, která byla velmi lehce zvýrazněna lehkým makeupem a jemnou růžovou rtěnkou ...


1 komentář:

  1. Ahoj Péťo,
    tenhle příspěvek se Ti vážně povedl. Moc pěkné!

    Bety

    OdpovědětVymazat